Kalousek: Nesmíme se nechat strhnout k populistickým radikálním krokům

12. 1. 2015

Přepis vystoupení 1. místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska v Partii na FTV Prima.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Hezkou neděli u Partie televize Prima. Vláda pak i my všichni jsme na začátku roku zůstali tak trochu v němém úžasu. Stát vloni hospodařil s lepším výsledkem, než kabinet Jiřího Rusnoka naplánoval. Čím to? A co to opravdu znamená? Pokusíme se to rozklíčovat během následujících minut. Ve studiu vítám bývalého ministra financí, toho času předsedu poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů, zároveň místopředsedu této strany, pana Miroslava Kalouska. Dobré dopoledne

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Dobrý den, hezkou neděli a dodatečně všechno nejlepší do nového roku.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

A k naší debatě přizveme také ekonoma Aleše Michla, který je zároveň členem poradního týmu ministra financí a současného šéfa státní kasy Andreje Babiše. Dobré dopoledne, pane Michle, i vám. 

Aleš MICHL, ekonom

Hezký den. Díky za pozvání.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Nejdříve se pojďme věnovat tématu, který tento týden sledoval celý svět, a to jsou brutální útoky ve Francii. Pane místopředsedo, Francie nebo Paříž je cirka hodinu letem, je to nedaleko České republiky, jsme podle vás v bezpečí?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Já myslím, že celý evropský nebo euroatlantický kulturní prostor je v šoku, protože  útok v Paříži je v podstatě útokem na způsob života, naši kulturu, ať se to stalo kdekoliv. Na místě jsou určitě obavy. Na místě je určitě opatrnost. Nesmíme ale mít strach. A už vůbec nesmíme na základě tohohle hrůzného činu  se nechat strhnout k populistickým radikálním krokům  - jako postavení bariér mezi kulturami, postavení bariér mezi náboženstvími. Jsem přesvědčen, že o to přesně teroristům jde. Vyhrotit ten konflikt, postavit proti sobě dvě náboženství nebo dvě různé kultury do nesmiřitelné svaté války. Takže kdybychom se nechali strhnout k tomu, že bychom to také vyhrotili a začali lidi posuzovat paušálně podle toho, jaké vyznávají náboženství, nebo z jaké části světa pocházejí, tak byl ten útok v Paříži úspěšný. Neúspěšný nebude, když se k tomuhle strhnout nenecháme. Když zvýšíme opatrnost, samozřejmě vytvoříme větší prostory i finance zpravodajským službám. Také když budeme poměrně nemilosrdně trvat na tom, aby byly dodržovány zákony a zásady majoritní společnosti. Ale nesmíme se nechat strhnout k paušálnímu odsuzováním všech.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

To je jedna věc, ale nestane se podle vás z Francie téma extrémní pravice v Evropě, ale i v České republice?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Ono je to trochu to, o čem mluvím. Po tom prvním šoku a projevu solidarity a piety, pak zajisté  podlehne celá řada populistů a extrémistů  tomu, aby tu hrůzu zneužili k nasbírání levných politických bodů. Budou nabízet levná jednoduchá řešení. Levná jednoduchá řešení většinou neexistují, ale část společnosti na ně ráda slyší. Že ta věc, která se stala, ten teroristický útok, že bude mít své dopady na politiku v jednotlivých státech, nejenom ve Francii, ale myslím, že i  i v České republice. Přestože v České republice  já neznám žádný projev islámského extremismu, tak se tady určitě najdou někteří politici, kteří ...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Od které strany to očekáváte?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

... kteří si na tom začnou sbírat body. Já radši nebudu nikoho jmenovat, ale myslím si, že některé hlasy už jsou slyšet.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Myslíte Tomio Okamuru, který ...

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Myslím například Tomia Okamuru.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Nebudete chtít ve sněmovně nějakou zprávu premiéra či ministra vnitra, aby uklidnili občany České republiky, popřípadě třeba řekli, zda vláda chystá nějaká preventivní bezpečnostní opatření nad rámec toho, co funguje dnes?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Tak já si nemyslím, že vláda zatím něco zanedbala. Říkám svůj názor. Domnívám se, že bude potřeba posílit činnost zpravodajských služeb v této prioritě a posílit mezinárodní spolupráci zpravodajských služeb. Teď se ukáže, do jaké míry ta ostuda, když vtrhli policisté do Vojenského zpravodajství, se teď projeví jako velká slabina. Protože s námi  nebude chtít skoro nikdo spolupracovat v přísně tajných informacích. To si myslím, že je v tuhle chvíli hlavní činností vlády nebo hlavní úkol vlády. Hlavní úkol politiků by mělo být zpracovat co nejrychleji imigrační politiku. Všimněte si, že Evropa nemá svou přistěhovaleckou politiku. Má svou azylovou politiku, má svou politiku lidských práv, ale nemá svou přistěhovaleckou politiku. A já si myslím, že bychom měli, nejenom v České republice, ale i v rámci Evropské unie, anebo alespoň v rámci  společného schengenského prostoru,  mít jasně definované priority přistěhovalecké politiky.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Jak byste si to představovali, nějaké konkrétní opatření třeba, velmi jednoduše.

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Velmi konkrétní opatření je, abychom si to promysleli a postupovali stejně. Podívejte se na  tu dnešní situaci. Zoufalí syrští uprchlíci, kteří utíkají právě před islámským radikalismem, koneckonců je mezi nimi řada křesťanů. A tak v tuhle chvíli zatěžují logicky ze zeměpisných důvodů především Itálii a Maltu. To je společný schengenský prostor. Těžko obstojí politika, kdy budeme tvrdit, to je věc Itálie a Malty, nás to nezajímá. Myslím si, že prostě k tomu nějaký společný postoj budeme muset zaujmout.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Dobře. Děkuji vám.         

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pojďme zpátky domů, k suchým číslům, která ale hodně znamenají pro nás všechny. Ministr financí Andrej Babiš ..., stát vloni hospodařil lépe, než si naplánoval, schodek rozpočtu se vyšplhal na 78 miliard korun. Oproti číslům plánovaným vládou Jiřího Rusnoka je deficit nižší o 34 miliard korun. Ministr financí Andrej Babiš vidí za lepším výsledkem především to, že se mu povedlo nastartovat systém pro lepší výběr daní. Pojďme si to poslechnout.

Andrej BABIŠ, ministr financí, předseda hnutí /ANO/

Nám se podařilo vlastně udržet výdaje, ale naše koncepce je hlavně zvyšování jako příjmů a výnosů a hlavně je to lepší výběr daní a v podstatě hlavně i ten signál, že finanční správa skutečně bude aktivní a budeme bojovat proti daňovým podvodům. Takže my jsme změnili strategii, takže není to o škrtech, ale jenom jsme uvolnili spotřebu, vrátili jsme lidem, co, o co přišli za minulých vlád. A soustředíme se hlavně na lepší výběr daní.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Souhlasíte, pane bývalý ministře financí, že stát umí lépe vybírat daně?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Kéž by to tak bylo, ale bohužel souhlasit nemůžu. Ano, daní se vybralo více, protože jsme se ocitli v cyklu hospodářského růstu. Což není zásluha ani této vlády ( kdybych byl stejný populista, tak bych řekl, že to je naše zásluha, protože v ekonomice existuje jakási setrvačnost, která se projeví po čase), ale není to ani  zásluha naší vlády, je to prostě odraz oživení v eurozóně. Zaplaťpánbůh, že k tomu došlo. Díky  vyššímu ekonomickému růstu, vyšší spotřebě a vyššímu exportu se logicky také vybralo více daní. Ale ne proto, že by stoupla efektivita výběru daní. Naopak, spotřeba stoupla o 6 procent a nejsledovanější daň, daň z přidané hodnoty, by logicky měla stoupnout také o 6 procent, ale ona stoupla jenom o 4,5 procenta. Tak byť se díky vyššímu ekonomickému růstu vybralo více daní, tak efektivita toho výběru klesá. To znamená, ministerstvu financí se bohužel daří hůře vybírat daně, i když jich vybere z  většího základu více. A co se týká toho údajného lepšího hospodaření - dopadlo to lépe, než Rusnokova vláda naplánovala. Já jsem pro ten rozpočet nehlasoval, byl to velmi špatný návrh rozpočtu, ale porovnejme to s rokem 2013. Vláda měla díky vyššímu ekonomickému růstu k dispozici o 40 miliard korun víc, protože z většího růstu ekonomiky se vybralo více daní. Měla o 40 miliard korun víc a deficit skončil o pouhé 3,5 miliardy lépe než v roce 2013. To znamená, z pohledu roku 2013 vláda naprosto zbytečně utratila 36,5 miliardy, které utratit nemusela, protože o těch 40 miliard, které měla k dispozici víc, mohla mít i nižší deficit, a ne o těch 3,5.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pojďme ještě k výběru daní. Já se teď budu ptát pana Aleše Michla, který je zároveň v poradním týmu současného ministra financí Andreje Babiše. Andrej Babiš tvrdí, že stát lépe vybíral daně, Miroslav Kalousek to tady rozporuje. Pojďme se k tomu vyjádřit, pane Michle?

Aleš MICHL, ekonom

Tak určitě je to také o psychologii. Když řeknete lidem, že nebudete zvyšovat daně a když jim řeknete, že je budete vybírat od těch lidí, co kradou, tak to si myslím, že pomůže i k tomu konečnému výběru, pokud ale se jedná o konkrétní opatření, tak ty budou vidět až v roce 2016, až tam já hodně věřím na výkaz výběru DPH, kdy každý podnik, co platí DPH, bude muset vykazovat a posílat finančnímu úřadu výkaz o DPH, ty se pak budou srovnávat navzájem a systém bude vyhodnocovat, kdo podvádí a kdo ne, takže ty /nesrozumitelné/ výsledky budou až ve 2016. A teď taky souhlasím s tím, že pomohla také hodně ekonomika. Ona totiž, když ekonomika roste, tak se vybere víc na daních a míň vyplatí na dávkách.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pane Kalousku, z úst Andreje Babiše před chvílí zaznělo, vrátili jsme lidem to, co přišli za minulých vlád, cituji. Jak se vám to jako bývalému šéfovi státní kasy poslouchá?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Já se omlouvám, že budu mluvit za pana ministra Babiše, ale on často míchá několik věcí dohromady. My se teď bavíme o roce 2014 a tento argument ,,vrátili jsme lidem"  používá vláda pro rok 2015. Vzhledem k několika  malým selektivním úlevám, ať už je to valorizace důchodů nebo  ať už je to ta nešťastná třetí sazba DPH. A teď bychom mohli jmenovat těch opatření celou řadu, které vláda udělala. Na to mohu říct jediné. Ta naše opatření byla dočasná. Byla dočasná na 3 až 4 roky. Také byla tak zákonem omezená a zákonem, který měl platit od 1. 1. tohoto roku by platil systém jednotného inkasního místa. Ten by nejenom zjednodušil život daňovým poplatníkům, ale především by na dani z fyzických osob, všem, nejenom živnostníkům, ale i zaměstnancům, snížil daňovou zátěž o 15 miliard korun. To by se stalo, kdyby tato vláda, která tvrdí, že něco vrací, ten zákon nezrušila. A místo těch 15 miliard korun navýšila výdaje, nabrala tisíce státních úředníků. Proto nemohla nechat ty daně klesnout. Proto je ponechala na původní výši a řeší to kosmetickými přídavky 200 korun na dítě.Takže to jediné, co vláda udělala, když říká, že lidem vrací, co jim sebrala, změnou těch zákonů, které byly platné a měly být účinné od 1. 1. tím, že ty zákony zrušila, tak někomu místo 1500 dala jenom 200. To vláda udělala. Tady je prostě přímý rozpor mezi tím, co vláda říká a co skutečně dělá. Říká, že lépe vybírá daně, ona je ve skutečnosti, když porovnáte ta čísla, vybírá hůře. Dokonce i poradce ministra financí říká, ano, ta opatření se snad projeví až v roce 2016. Ale jeho šéf, pan ministr,  říkal, že už je lépe vybíral v roce 2014. Jeho vlastní čísla  - čísla pana ministra,  ho usvědčují z nepravdy této interpretace. A je to to samé, jako když říká - my těm lidem něco vraceli. Ne, ti lidé na to měli ze zákona nárok. Vláda ten zákon zrušila a vrátila jim podstatně méně, než měli dostat.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Jak je možné, že vlastně ten deficit je o tolik nižší, pojďme to běžným občanům, kteří nesledují detailně fiskální politiku státu, vysvětlit. Jak je možné, že vláda se takto ustřelí v předpokladu růstu nebo poklesu ekonomiky. Je to vůbec předvídatelná ta, ta hodnota?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Víte, tohle bych nikomu nevyčítal. Ono se velmi dobře predikuje s přesností na několik málo miliard vývoj ekonomiky v příštím roce, když je čistá obloha, když je stabilita. V okamžiku velkých turbulencí, v tomto případě doznívající krize, Rusnokova vláda plánovala růst 1,7 procenta a já bych v té době také plánoval 1,7%. Ve skutečnosti to dopadlo mnohem lépe, téměř o bod lépe, jeden bod je zhruba 12 miliard korun do státního rozpočtu. To je dobře, že to dopadlo lépe, to je jeden vliv. Druhý vliv je potom otázka prodeje frekvencí, které vláda měla realizovat v roce 2013 a rozpočtovala si tam peníze na to. To se nestihlo. Stihlo se to v roce 2014, kdy to rozpočtováno nebylo ...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Možná to pojďme divákům vysvětlit, že to byla únorová aukce kmitočtů a stát si tak přišel na zhruba 8,5 miliardy korun jednorázově.

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Takže tam je několik,  zaplaťpánbůh,  pozitivních vlivů, poměrně mimořádných pozitivních vlivů, proč je ten deficit menší. Ale to, co skutečně vypovídá o fiskální, o finanční odpovědnosti vlády, to, co sledují mezinárodní organizace a to, k čemu se vláda přihlásila, když se přihlásila k fiskálnímu kompaktu, je strukturální deficit. A ten strukturální deficit právě všechny tyto vlivy očišťuje, aby řekl, jak vláda skutečně hospodaří. A bohužel je pravdou, že zatímco mezi lety 2009 až 2013 se ten strukturální deficit každoročně snižoval z 5 procent až téměř k 0, na 0,3%, tak rok 2014 přesto, že ten deficit dopadl lichotivě velmi dobře, tak strukturální deficit v roce 2014 je bohužel vyšší než v roce 2013. Což bych ještě této vládě odpustil, protože ten rozpočet víceméně přijala. Co už je neodpustitelné, že strukturální deficit pro rok 2015 je zase o něco horší než v roce 2014. Takže zatímco mezi lety 2009 až 2013 se veřejné rozpočty meziročně zlepšovaly, tak v roce 2014 a 2015 dochází ke změně trendu a ty rozpočty se zhoršují. To netvrdí jenom Miroslav Kalousek, to dokonce pravdivě popisuje zpráva vlády k návrhu zákona o státním rozpočtu.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pojďme nechat zareagovat Aleše Michla, ekonoma, který je v týmu poradců Andreje Babiše, současného šéfa státní kasy. Pane Michle, pan Kalousek vlastně tvrdí, že vláda hospodaří hůř než v roce 2009 a 2010 až 2013.

Aleš MICHL, ekonom

Já nevím, já se dívám na to jako ekonom. Když ekonomika jde do háje, když jde k nule, když jdeme do recese, tak ten deficit má narůstat a my nemáme, my máme investovat, nemáme zvyšovat daně, a to si myslím, že dělala špatně ta minulá vláda, ona zvýšila daně v recesi, škrtla investice. Naopak, když ekonomika roste, tak ten deficit se má snižovat, a to se teď děje, a pokud, pokud příští rok bude deficit nižší než ten loňský rok, nebo respektive ve 2015, když bude deficit nižší, než jak dopadl loni, čili pod 80 miliardami korun, tak si myslím, že to je dobrá cesta. Čili říkáme poselství, dluh bude stabilní a pokud ekonomika poroste dál, tak deficit musí být nižší, než byl, než byl loni pod 80 miliardama, pokud já tady to dodržím, nebo pokud stát tady to dodrží, tak já jako ekonom budu spokojený.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Nejenom Miroslav Kalousek, já vás nechám hned, pane místopředsedo, zareagovat, nejenom Miroslav Kalousek, ale i někteří ekonomové tvrdí, že si vláda k těm lepším číslům, která na začátku roku prezentoval Andrej Babiš, dopomohla účetními triky, ať už jsou to, ať už jsou to aukce za kmitočty, ale také rozpouštěním rezerv.

Aleš MICHL, ekonom

Já si na to pamatuju docela dobře. Já, když poprvé, první týden byl poradce, tak co jsem se kouknul na likviditní zůstatek státu, to je, kolik má v hotovosti tady ten stát a v českých korunách, v přepočtu eura, plus české koruny, tam bylo zhruba 300 miliard korun. A ten stát nevěděl, co s těmi penězmi dělat, protože nebyly investice, nebyly připravené projekty a vy můžete, vy můžete dát do pořádku státní pokladnu, vy můžete udělat takzvaný cash pooling, který dělají každý, každý velký podnik a říct, já nebudu potřebovat těch 300 miliard korun nechat za nula v bankách, ale část těch 300 miliard korun já použiju a nebudu vydávat tolik dluhopisů, jako bych musel vydávat a tudíž profinancuju ten schodek státního rozpočtu z těhle těch peněz, které mají, mají ministerstva nasyslené, anebo které já jsem shromáždil ve státní pokladně. Čili v současnosti je to hotovostní zůstatek ne 300 miliard, ale zhruba 150 miliard korun a tudíž, tudíž se nezvýšil, nezvýšil státní dluh. Čili já nemyslím, že to je nějaký účetní trik, tady to je udělání si pořádek ve státní, ve státní pokladně a efektivně zhodnocovat ty peníze u českých občanů.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Možná jenom přeložím vaši ekonomickou hantýrku pro lidi, cash pooling je vlastně způsob, jak optimalizovat peněžní toky v podniku nebo ve státu. Pane místopředsedo, vy jste se tady nadechoval, můžete reagovat?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Tak to, co řekl naposled pan inženýr Michl, to je naprosto legitimní úvaha. Já jenom připomínám, čím prošla naše vláda. Prošla bezprecedentní krizí, která se jmenovala dluhová krize státu. A kdy bylo skutečně otázkou života a smrti mít dostatek likvidity, protože nebylo jasné, zdali je možné tu likviditu sehnat na trzích. Proto jsme nashromáždili poměrně velkou dluhovou rezervu. Pochopitelně, když ta krize odeznívá a také se povedlo nastartovat projekt státní pokladny, který lépe kontroluje množství likvidity na státních účtech, tak je možné tu rezervu teď snižovat. To už jsem udělal já v roce 2013, kdy jsem snížil dluhovou rezervu o 110 miliard. I tenkrát v  roce 2013 krátkodobě státní dluh poklesl, protože do státního dluhu se počítají i ty rezervy. V letošním roce totéž zopakoval pan ministr Babiš. Já jsem dokonce, (je to jeden z kroků, který jsem hájil proti některým jiným)  říkal - to je v pořádku, že to udělal, protože dnes je na trhu likvidity spousta. Ale pochopitelně to neznamená lepší hospodaření. Prostě jenom to zrní, které vy jste si musela koupit na trhu, jste si vzala z vlastní sýpky. Ale to neznamená, že jste ušetřila zrní, použila jste ho -  použila jste ho úplně stejné množství a samozřejmě se to nedá dělat donekonečna, protože nějakou rezervu stát mít musí. A vrátím-li se k tomu počátečnímu proslovu pana inženýra Michla, ano, stát v případě recese by mohl mít vyšší deficit, pokud by bohužel nezdědil veřejné finance v situaci 5-procentního strukturálního deficitu a bojoval jako o život o důvěru trhu, že jsme schopni  ty dluhy vracet a že jsme schopni své veřejné finance zlepšovat. Proto jsme museli i v  době krize zlepšovat stav veřejných financí. Protože holt dřív v dobách  konjunktury to politická reprezentace nedělala. A pokud se nám to tedy podařilo zlepšovat, a tady ta teoretická kritika platí, že jsme možná postupovali příliš rychle ( ale jsem přesvědčen, že jsme museli,)  pokud se nám to podařilo zlepšovat v době krize, neexistuje důvod, proč by se to mělo zhoršovat v době růstu. Je možná k diskusi, zda jsme měli snižovat strukturální deficit tak rychle, když byla krize. Je ale  téměř rozpočtový zločin zhoršovat strukturální deficit v době růstu a to přesně vláda dělá. To mi pan inženýr Michl nemůže upřít. Vláda zhoršuje strukturální deficit v době růstu, a to je přesně proti té teorii, kterou tady pan inženýr říká.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Chcete reagovat, pane Michle?

Aleš MICHL, ekonom

Já si myslím, že celkový deficit státního rozpočtu za letošní rok bude lepší než, než ten, než minulý rok, čili žen plán se nenaplní a tudíž se nenaplní ani ten plán toho strukturálního deficitu, jinými slovy, pan, pan Kalousek mluví o číslech, které jsou naplánovaná, které jsou vyplněné v nějaké tabulce, ale já si teď všímám reálného úsilí vlády a budu, budu, budu vlastně se koukat na to, jak reálně se plní ten rozpočet a zdali ten deficit bude nižší než loni, to bude klíčový.

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Jinými slovy pan inženýr Michl říká, schválený zákon, zákon o státním rozpočtu,  vůbec neberte vážně. Určitě to dopadne jinak.

Aleš MICHL, ekonom

Ne, to ne, to ne.

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Takhle jsem to slyšel teď.

Aleš MICHL, ekonom

To neříkám. Já říkám, že pokud ekonomika poroste, tak ten deficit by měl být nižší, než, než byl loni a tudíž by ty plány měly vlastně se, tudíž se ty plány nenaplní. Pokud ekonomika půjde dál do háje, pokud bude nějaká větší recese, tak, tak se třeba může dodržet ten plán, čili klíčový je, jak se bude vyvíjet ekonomika, a klíčový je říct všem lidem a podnikům, že se nebudou škrtat investice, když půjdeme do háje, nebo nebudou se zvyšovat daně.

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Jestli nechcete škrtat investice, tak zkuste divákům vysvětlit, proč tento rozpočet na rok 2015 počítá s mnohem menšími investicemi, než jsme my kdykoliv investovali v době krize. A to až o desítky miliard. My jsme v době krize šetřili na provozních výdajích. Ale na čem jsme opravdu nešetřili, byly  například investice do vědy a výzkumu.  Rozpočet na rok 2015 investuje do vědy a výzkumu a do ostatních investic veřejných mnohem méně, než my jsme investovali v dobách největší krize. Ale naopak desítky miliard utratí v  provozních výdajích, má mnohem větší výdaje za zhruba 2600 nových státních úředníků. Ten 100-miliardový deficit, který vláda naplánovala, roste díky sociálním dávkám, mzdám státních úředníků a provozních výdajů. Má mnohem méně investic a mnohem méně výdajů do vědy a výzkumu, než jsme měli my. To jsou prostě tvrdá čísla, která se nedají rozporovat.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pane Michle, vy jste spokojený s výší investic v současném rozpočtu?

Aleš MICHL, ekonom

Tak já říkám, že ten deficit bude nižší, když ekonomika poroste ještě víc, než loni, jo, to je základní, základní tvrzení. A co se týká investic, já se dívám hlavně na skutečnosti, na cash flow tady toho státu, protože on je ..., něco jiného je plán, něco jiného jsou nároky státního rozpočtu a to, v tom se strašně málo lidí vyzná, vůbec v tom, v tom, v tom státním výkaznictví, a vy se díváte na skutečnost 2010, 2011, 2012, 2013, 2014. Vezmete si státní závěrečný účet a porovnáte kapitolu 6, investiční výdaje, tak po každý, 2010, 2011, 2012, 2013 klesly investiční výdaje, 2014 byl první rok, kdy šly nahoru plus 9 procent nebo plus 10 miliard korun nahoru investiční výdaje ...

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Ne, ne, ne.

Aleš MICHL, ekonom

Počkejte, a teď ještě, malinko moment, plán, co se týká příštího roku, tak ten balík, co je připraven na investice, tak může být další nárůst a to klíčový je, jestli vůbec ty investiční projekty jsou připravené, jestli doopravdy tady ta země má dobře připravené ty projekty a jestli se stihnou ty peníze vůbec proinvestovat. Čili já se nebojím, že by bylo málo peněz na investice, já se bojím toho, že ty projekty vůbec nejsou jako dobře připravené.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pane místopředsedo, velmi krátce?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Já souhlasím s tím, že někdy se proinvestuje méně než se plánuje. Ale vy na rok 2015 plánujete méně investic, než my jsme v kterémkoliv roce krize ve skutečnosti proinvestovali. Plánujete méně. Potom mi řekněte, proč plánujete 100-miliardový deficit. Proto, že ta koruna je jenom jedna, můžu jí plánovat buď na investice nebo na to, že jí projím v platech státních úředníků. A vy jí projídáte v platech státních úředníků, proto byť plánujete vyšší 100-miliardový deficit, tak tam máte méně investic, než jsme měli kdykoliv my. Jak můžete  říkat lidem, že uvolňujete investice, když jich plánujete méně a přitom plánujete vyšší deficit?

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pane Michle, ještě krátká reakce k tomuto tématu?

Aleš MICHL, ekonom

Tak já nejsem politik, jo, já se teď budu držet svého ekonomického kopyta, který mám rád a rád bych tím ekonomem zůstal. Já jenom říkám, že tady ten stát má připravený balík peněz na investice, který je větší než utratil loni za investice, čili meziroční nárůst tam může být. Klíčový je, jestli ty projekty vůbec jsou v takovém stádiu, aby byly profinancovány, když vezmeme fondy EU a českýho státního rozpočtu, tak sami si to změříme, třeba za rok, že bude investice, celkové investice budou větší než, než loni a to se týká a deficit bude nižší, jo, čili dívejme se na ty skutečnosti, porovnávejme skutečnost versus skutečnost loni a myslím si, že doopravdy ten balík peněz tady je, jo, ten problém je fakt jinde.

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Já se obávám, že teď, pane inženýre, opravdu mluvíte jako politik, ne jako ekonom: Jako politik, který dělá ekonomii. Protože vy znovu zamlžujete ten prostý fakt, že na příští rok plánujete méně investic, než kdykoliv proinvestovaly naše vlády. Vy začnete hned mluvit o minulém roce -   to je ten rok 2014, to je ten rok Rusnokova rozpočtu, který opravdu naplánoval historicky nejméně investic za posledních 10 let. To je pravda, že vy proti roku 2014 o několik málo miliard zvyšujete investice. Je to pravda, ale pořád je to podstatně méně, než my jsme ve skutečnosti proinvestovali kdykoliv v době krize. A přesto, že plánujete tak málo investic, tak máte naplánovaný 100-miliardový deficit. Protože za něco holt musíte zaplatit ty sociální dávky, ty provozní výdaje a ty státní úředníky, proto tak vysoký deficit, i když jsou tak nízké investice. To, co teď říkám já, je podle mého názoru řeč ekonoma. To, co jste říkal vy, byla, byla řeč politická, i když máme každý trochu jiné poslání.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Nicméně, pan Michl tady není za politika. Pojďme se ještě podívat na jednu položku, která tady byla zmiňovaná v těch číslech, a to je to, že se poprvé od roku 1995 snížil státní dluh, jaký má vůbec význam pro občany České republiky, že se to snižuje, má to nějaký konkrétní dopad. Jak důležitý je to ekonomický ukazatel v České republice?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Konkrétní význam to má v nižších nákladech na dluhovou službu. Menší dluh, menší úroky, takže to je určitě pozitivní zpráva. Ale nevypovídá to vůbec nic o zdraví veřejných rozpočtů. Tak jako nevypovídá celkový deficit, ale vypovídá strukturální deficit, tak o zdraví veřejných rozpočtů nevypovídá celkový dluh, ale čistý dluh. Od čistého dluhu se odečítá právě ta dluhová rezerva, o kterou jsme tady s panem inženýrem Michlem mluvili. Když odečteme dluhovou rezervu, tak samozřejmě čistý dluh vzrostl, protože výdaje byly vyšší než příjmy. A bude podle střednědobého plánu vlády bude růst dál, protože vláda dál plánuje mnohem vyšší výdaje, než příjmy 

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

S plánovaným schodkem rozpočtu není spokojený ani bývalý prezident České republiky Václav Klaus. V době ekonomického růstu by se podle něj měli politici chovat jinak. Poprosím režii o jeho vyjádření.

Václav KLAUS, bývalý prezident ČR /Partie, 4. 1. 2015/

Vytvářet větší a větší deficit nebo v momentu, když už ta ekonomika začíná růst a začala růst, tak konečně po 6 letech, tak, tak pořád ten deficit držet na nějakých 100 miliardách, to je strašně krátkozraká a /nesrozumitelné/ politika, to můžou ti politici dělat jenom proto, že vědí, že mají ještě 3 roky vládnutí a po nich potopa.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Poprosím ještě pana Michla o reakci na kritiku z úst bývalé hlavy státu?

Aleš MICHL, ekonom

Počkejme rok a uvidíme, jak ten, jak ten státní rozpočet dopadne. Já věřím tomu, že bude pod 80 miliardama, pokud, pokud ekonomika poroste, tudíž, tudíž ekonomicky by to mělo být správně. Čili pamatujme si to, pokud budou dobrá čísla z ekonomiky, tak ten deficit musí být pod 80 miliardama korun, jinak je to špatně.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Na příští rok chce ministr financí Andrej Babiš sestavit rozpočet s ambiciózním schodkem okolo "pouze" 70 miliard korun. Když nastupoval před necelým rokem do funkce, tak říkal, že jeho snem je vyrovnaný rozpočet, teď už je ale se svými výroky opatrnější.

Andrej BABIŠ, ministr financí, předseda hnutí /ANO/

Není vyrovnaný rozpočet jako mantra. Skutečně je potřeba, abychom se nezadlužovali, to se povedlo, i tento rok bychom měli skončit bez navýšení absolutně dluhu. A taky závisí od toho, jestli se nám podaří vlastně do toho cash poolingu, do toho centrálního organizování peněz státu vlastně zapojit i další subjekty, který nejsou doposud ve státní pokladně.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pane Kalousku, kdy je podle vás reálné, že Česká republika bude hospodařit vyrovnaně nebo dokonce s přebytky?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Víte, kdybychom postupovali podle minimálního tempa finanční úmluvy,  kde se zavazujeme, že budeme snižovat strukturální deficit půl procenta každý rok, což není nějak dramatické. My jsme snižovali rychlostí 1,4 procenta. My jsme snižovali strukturální deficit rychlostí 60 miliard ročně. To minimální tempo, které bychom chtěli po vládě, je 20 miliard ročně. Kdybychom postupovali tímto tempem, tak jsme mohli mít skutečně v roce 2017 vyrovnané veřejné rozpočty. Jestliže na letošní  rok vláda zhoršila strukturální deficit ke 2 procentům na 1,8, tak by to bylo reálné za 4 roky. Pokud bychom předpokládali zhruba 2-procentní růst, se kterým vláda pracuje, tak by byla ve velmi komfortní situaci, protože to půl procento by  jí bohatě zařídil ten meziroční přírůstek z ekonomiky. To znamená, měla by vyšší příjmy a stačilo by jenom, kdyby nerozhazovala na výdajích. Kdyby nezvyšovala neustále výdaje a měli bychom za 4 roky vyrovnané veřejné rozpočty v podstatě bezbolestně, protože by se srovnaly na zvyšujících se příjmech. A bohužel vláda plánuje sice ty příjmy, nicméně plánuje rychlejší zvyšování výdajů, než předpokládá zvyšování příjmů. Tudíž ty nůžky mezi příjmy a výdaji se znovu začínají otevírat do stanice dluhová past.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pane Michle, kdy je podle vás, jako podle ekonoma, reálné, že bude Česká republika hospodařit bez deficitu?

Aleš MICHL, ekonom

No, na to se musíte zeptat spíš politiků, protože já si pamatuju to období do roku 2006 nebo 2007, kdy ekonomika rekordně rostla, my jsme si nenaspořili ani, ani jednu korunu a už tehdy mohl být rozpočet vyrovnaný. Takže ten, cesta k vyrovnanému rozpočtu je zatím, zatím docela, docela dlouhá, ale tak je klíčové, jak se to udělá, já si myslím, že by bylo strašně špatné, kdyby se to dělalo tak, že se všem zvýší daně, jako se to třeba dřív takhle myslelo, navíc, že se škrtnou investice, to je strašně špatně, čili musí se jít postupně krok za krokem přes provozní výdaje tady tohoto státu a ty řezat, no, a postupně, postupně spoléhat na to, že porosteme a pak můžeme jednou vyrovnat rozpočet, no.

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Promiňte, já jsem teď v podstatě neřekl nic jiného. Já jsem řekl, že by bohatě stačilo, kdyby vláda nezvyšovala výdaje, a to půl procenta ročně by jí zařídil přírůstek ekonomik. Bohužel ta vláda, které pan inženýr Michl radí, (ne, že bychom mu to vyčítal),  plánuje něco úplně jiného. Plánuje sice s těmi vyššími přírůstky z hospodářského růstu, ale plánuje mnohem vyšší výdaje, než budou ty přírůstky. Já nenavrhuji zvyšovat daně nebo snižovat investice. Naopak, já jenom navrhuju přestat zvyšovat výdaje. S tím se  vláda nechce smířit a chce ty výdaje zvyšovat, i když investuje mnohem méně. Navíc i když lidem od nového roku zrušila  snížení daní, které bylo plánováno z příjmu fyzických osob. Jinými slovy, de facto ty daně zvýšila.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pánové, myslím, že jste k tomuto tématu řekli už oba dostatečně. 

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Mimochodem, podle poslední zprávy je česká měna nejslabší za posledních 6 let. V pátek dopoledne dosáhla kurzu 28 korun 7 haléřů za jedno euro, což bylo naposledy někdy v únoru 2009. Můžeme čekat další intervenci České národní banky?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Já myslím, že nikoliv. Česká národní banka intervenovala proti příliš silné koruně. To znamená,  za této situace nevidím žádný důvod ( byť nejsem z centrální banky) další intervenci. Jiná situace nastane, pokud potíže, které v eurozóně jsou, zejména tedy v jižní části, povedou k celkovému oslabování eura. Pak nevíme, jak se centrální banka rozhodne. Ale ten kurz, který je teď, koruny vůči euru, si myslím, že banka pokládá za optimální.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pane Michle, jaký je podle vás teď možný vývoj?

Aleš MICHL, ekonom

Česká národní banka oslabila tu měnu tehdy, tehdy proto, že chtěla pomoc hlavně podnikům, podniky zaměstnávají lidi, dávají lidem práci, jsou to naši klienti bankovní, hlavně to jsou exportní, exportní podniky a vy tou slabší měnou jim pomůžete, pokud Německo půjde do háje, pokud Německo nějak, nějak zpomalí tady ten rok, pokud se něco stane nečekaného, tak, tak Česká národní banka dále může tu měnu oslabit, protože bude ohrožený plnění jejího cíle, a to je 2-procentní inflace, to je její hlavní cíl, na který ona se zaměřuje. Čili, my jsme, zatím máme inflaci kolem 0. 0,1 je to poslední číslo a ta inflace neroste, protože ekonomiky kolem nás moc nerostou, jsme, jsme jakoby zakrslí, zpomalený a tudíž prostě všechny ty možnosti jsou stále otevřený, jako nevím přesně, jestli bude znova intervenovat nebo ne, ale nemůžu to vyloučit.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pane Michle, děkuji vám za vaše názory, za účast v naší nedělní Partii, na shledanou.

Aleš MICHL, ekonom

Děkuji, hezký den.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

A my se pojďme podívat na změny, které se od 1. 1. 2015 dotknou nás všech. Jsou to změny v daňovém systému. Rok co rok se v lednu mění v České republice systém daní. Než se v něm lidé zorientují, už se musí přizpůsobovat dalším změnám, i toto kritizoval minulý týden v Partii bývalý prezident Václav Klaus.

Václav KLAUS, bývalý prezident ČR /Partie, 4. 1. 2015/

Já to považuji za strašně špatné, plus, plus to rozdávání, rozdávání, hlavně, kdyby začala ta sociální demokracie nebo hlavně ministr financí, kdyby začali říkat, které výdaje škrtnou, ale to, že výdaje přidávají, a my máme pořád deficit státního rozpočtu 100 miliard, 100 miliard korun a vesele někdo pořád přidává a i ty debaty od těch dětí se mně zdají nesmyslné, prostě děti buď chcete nebo nechcete, buď je to pro vás obří životní rozhodnutí a ne proto, abyste dostával porodné a ne proto, aby vám někdo dával slevu na kočárek. To je socialismus. To je téměř návrat ke komunismu.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pojďme si některé letošní změny pro naše peněženky připomenout. Vedle zvýšení minimální mzdy stát znovu zavedl například slevy pro pracující důchodce. Víc naše reportérka Martina Spěváčková.

/ reportáž /

 Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka

Důchodci si od ledna polepší hned dvakrát. Těšit se mohou na zvýšení penzí a ti, co pracují, si navíc budou moc uplatnit slevu na dani. Pojďme se podívat, jak to konkrétně bude vypadat v praxi.

redaktor

Zvýšení penzí.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka

Důchodci dostanou zhruba o 200 korun měsíčně navíc. Pro Libuši Filipskou, která žije sama a pobírá 12 tisíc důchodu, je to příjemná změna. Platí totiž 5500 inkaso, 1700 dá za léky a 300 padnou na kredit do mobilu. Na jídlo jí tak zůstane něco málo přes 4 tisíce.

Libuše FILIPSKÁ, důchodkyně

Zaplaťpánbůh za každé drobné. Co by ne jako, pomůže to vždycky, ono tak zase z toho důchodu tolik nezbývá.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka

Důchody se penzistům navíc budou valorizovat podle starých pravidel, tedy zas o celou inflaci.

redaktor

Sleva pro pracující důchodce.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka

Ti důchodci, kteří pracují, budou na tom ještě lépe. Znovu si totiž budou moci požádat o slevu na dani. Ročně si tak přilepší až o 25 tisíc korun.

Stanislav SEHNÁLEK, pracující důchodce

Myslím si, že jestliže důchodce pracuje, tak jako pracuje mladý člověk, tak by měl mít na tento odpočet nárok.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka

Nejen důchodci si ale s novým rokem přilepší.

redaktor

Minimální mzda.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka

S 1. lednem se zvýší i minimální mzda a to o 700 korun. Brát tak lidé budou 9200 korun za měsíc nebo 55 korun za hodinu. Za minimální mzdu donedávna pracoval i Zdeněk Kučírek, podle něj navýšení 700 korun ale není žádná výhra.

Zdeněk KUČÍREK

Loni jsem 50, koupíte si 300 rohlíků, 10 rohlíků sníte denně, je to na měsíc 2 rohlíky.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka

Zaměstnavatelé navíc varují, že kvůli zvýšení minimální mzdy může stoupnout nezaměstnanost. Menší podniky totiž prý nebudou mít na platy peníze. Vláda plánuje minimální mzdu táhnout nahoru i v příštích letech. Přehled všech zásadních změn najdete i na našem webu Prima rádce. Martina Spěváčková, Prima FTV.

/ konec reportáže /

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pane místopředsedo Kalousku, které ty změny jsou podle vás přínosné, které naopak, pojďme si to zkusit jasně rozebrat?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Tak já znovu opakuji, že řada našich úsporných opatření, ať už to byla valorizace důchodů nebo řada jiných, byla dočasná. Byli jsme v době bezprecedentní krize. A měli jsme přitom veřejné rozpočty téměř v rozvalu. Abychom neriskovali suverenitu země, abychom neriskovali krizi veřejných rozpočtů, tak ve společnosti každý musel trochu přispět. A za to ještě jednou děkuji. Bylo to dočasné, bylo to na 3 roky. To znamená to, co vláda říká, že vrací lidem, tak to vrací také proto, že my to měli plánováno jenom na 3 roky. To nebylo v zákonu déle. A je správné, že se znovu valorizují důchody a že bude sleva na pracující důchodce. Problém je, že to nebylo všechno. Problém je, že vedle toho, v tom zákoně bylo, že se sníží daň z příjmu fyzických osob o 16 miliard. Ale to už ta vláda zrušila a místo toho zvýšila výdaje. To znamená, tu odměnu za ty oběti v podobě krize, ta vláda prudce snížil a tvrdí, že něco dává. Ale dává 10-krát méně, než dát mohla, protože místo toho zvyšuje výdaje a najímá státní úředníky.  A vedle těch poměrně rozumných opatření, které konečně byly plánovány, protože byly dané přechodné, jsou věci, s kterými nemůžeme souhlasit. Ať už je to například třetí sazba DPH. Mám také velké výhrady proti způsobu přídavků do rodin, to říkal pan prezident, tam totiž tím, že vláda ty peníze nešetří někde jinde. Nedělá nic jiného, než že sahá těm dětem do kolébky. Půjčuje si od nich peníze, dává ty peníze jejich rodičům, které mají volební právo, tváří se, že to dává ze svého, ale přitom jim dává peníze jejich dětí, které to jednou bude mu muset zaplatit. Říká tomu podpora rodin s dětmi. To nám ty děti jednou pěkně poděkují. Proti tomu mám opravdu značnou výhradu.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Třetí sazba DPH tady zmiňovaná, co to udělá, že uděláme víc ..., český daňový mix?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Tak především je to složitější. Za druhé vláda, která tvrdí, že chce bojovat proti daňovým únikům, otevírá další vrátka  pro daňové úniky. Čím více sazeb, tím větší prostor pro daňové úniky. Ideální je z toho hlediska jedna jediná sazba. Navíc ve skutečnosti to vůbec nic nepřináší.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Je to reálné, jedna jediná sazba. V Evropě ji má pouze Dánsko, jsme tak vyspělá ekonomika, že si to můžeme dovolit?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Je to samozřejmě reálné a bylo to už ve schváleném platném zákoně.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Jak byste viděl vy jednu jedinou sazbu DPH?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Nejníže může být na 15%, ve schváleném platném zákoně byla 17,5%, což by znamenalo celkovou úlevu 16 miliard korun. Samozřejmě  by na to musely reagovat dávky, protože by došlo ke zdražení některých věcí základních sociálních potřeb, ale také k zlevnění drtivého množství zboží. Takže by pro ohrožené skupiny obyvatelstva na to musely reagovat dávky. Ale samo o sobě by to přineslo velký efekt. Vidím to  reálné na těch 17,5 %, což bylo v platném, bohužel zrušeném,  zákoně. Znovu opakuji, lidé by zaplatili o 16 miliard méně na dani z přidané hodnoty a dál se pak ta sazba mohla snižovat k 15 procentům. Pod 15 % být nesmí podle mezinárodních závazků.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Ještě jedna novinka. Po vzoru Slovenska chce premiér Bohuslav Sobotka zavést i v Česku takzvanou účtenkovou loterii, která má vést k většímu výběru daní. A chystá se také změna výpočtu daní u zaměstnanců. Nově by to podle Sobotky nemělo být od příštího roku vázané na takzvanou superhrubou mzdu. Otázka je, jak se na tom ministři umějí shodnout. Tady jsou slova Andreje Babiše, ministra financí.

Andrej BABIŠ, ministr financí, předseda hnutí /ANO/

Účtenková loterie je vlastně nadstavba tý evidence tržeb, takže my nejdříve musíme zvládnout legislativu, potom velice robustní vlastně výpočtový systém, software, no, a potom samozřejmě účtenková loterie a je nějaká nadstavba, která přijde jako následně, no. Ohledně superhrubé mzdy máme v koalici, ano, že jí zrušíme, ale zároveň je tam napsáno, že nebudeme navyšovat daně u fyzických osob. Takže já jsem na to zřídil vlastně komisi expertní pod vedením profesorky Vančurové z Vysoké školy ekonomické, která analyzuje vlastně cenu práce, nejenom u fyzických osob, ale u živnostníků, u podnikatelů, takže ty výsledky budou někdy koncem března a potom to dáme k veřejné diskusi a budeme o tom debatovat s lidmi.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pane Kalousku, pojďme to našim divákům zkusit jednoduše vysvětlit, vy jste superhrubou mzdu zaváděli, jaký podle vás může být problém v případě zrušení?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Já znovu zopakuji, že byla zrušena.  Teď je trochu úsměvná ta diskuse mezi ministrem financí a premiérem, kdy bude zrušena superhrubá mzda. Ona byla zrušena  platným schváleným zákonem. Od 1. 1. 15 jsme všichni měli platit 19 procent z  hrubé, nikoliv ze superhrubé mzdy. A všichni jsme měli platit 6,5 procenta sociálního a zdravotního pojištění. Všichni stejně, živnostníci i zaměstnanci, což by o 15 miliard korun snížilo cenu práce živnostníkům i zaměstnancům. Ten zákon byl schválen, byl účinný a finanční úřady na něj byly připraveny. Tohle vláda to zrušila a teď vymýšlí něco jiného, aby prostě lidem nemusela těch 15 miliard dát.   To je prostě fakt. A v podstatě tím zvýšila daně z fyzických osob o 15 miliard.

Co se týče účtenkové loterie, to je zase otázka jiné daně, DPH, tam má pravdu pan ministr Babiš, že je to nadstavba té evidence tržeb, kterou chtějí zavést. Já jsem zásadní odpůrce i pro zavedení  evidence tržeb, protože nevěřím, že to přinese jakékoliv vyšší přínosy do státního rozpočtu. 

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Proč tomu nevěříte?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Neviděl jsem ještě nikdy studii z civilizovaných evropských zemí, která by to dokládala. Koneckonců registrační pokladny nebo jejich vyšší technologickou úroveň ze zemí staré patnáctky  mají jenom 2 země - Itálie a Belgie. Částečně v některých komoditách Švédsko, ale ne v plné šíři. A kdyby to skutečně bylo tak průkazné, tak všechny ty ostatní země, na které se pan ministr Babiš rád odvolává, například v Rakousku nebo v Německu, tak už to dávno zavedly. Oni to nezavádějí proto, že to znamená vyšší výdaje pro stát, vyšší administrativu, vyšší šikanu pro prodejce, vyšší povinnosti pro zákazníky. Vy pak také máte povinnost tu účtenku odebrat a pokud to neuděláte, tak můžete být sankcionována. Takže je to prostě více povinností, více nákladů, více úkolů pro občany a výsledek velmi nejistý.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Nicméně na Slovensku třeba účtenková loterie přinesla výsledky, zlepšil se tam výběr daní.

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

A že tomu výsledku nevěří příliš ani pan ministr, dokládá jeho střednědobý výhled. On předložil plán střednědobých příjmů a výdajů do Poslanecké sněmovny a tam nepočítá ani s korunou navíc z toho, o čem tvrdí, že mu přinese více peněz. Takže nevěřím tomu nejenom já ...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Tak ten zákon není schválený ...

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Nevěří tomu ani pan ministr Babiš. Podle mého názoru to nepřinese žádný vyšší výběr daní, kromě poměrně vysokých nákladů pro stát a nemalých nákladů pro živnostníky. A účtenková loterie slouží k jediné věci, aby byl zákazník takzvaně co nejméně buzerován. Paní Kašparovská, ukažte mi tašku, co jste si koupila, ukažte mi účtenku, protože, jak jinak to chcete zkontrolovat, tuto pravomoc budou finanční orgány mít. Tak účtenková loterie motivuje  zákazníka, aby si tu účtenku opravdu odebral, protože je slosovatelná. To je vlastně motivace zákazníka k tomu, aby odebral účtenku,je to opravdu nadstavba.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Takže vy nevěříte, že to povede k větší efektivitě výběru daní?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Ne, opravdu nevěřím. Nepodpoříme to, nebudeme pro to hlasovat. I pro ty náklady, které to bude znamenat. Koalice má velkou vůli to prosadit, tak jako kdysi už prosadila registrační pokladny, nám se podařilo je zrušit, tak má stejnou vůli tohle prosadit. Bude to ale vyžadovat dalších zhruba 500 nových státních úředníků a spoustu dodavatelů, softwarů a bude se na tom spousta lidí velmi dobře živit. Ale pro státní rozpočet ani pro podnikání to nepřinese nic.     

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pane místopředsedo, pojďme se podívat k vám, do vaší strany. Vy jste v tuto chvíli ve sněmovně nejsilnější pravicová opoziční strana, jste předsedou poslaneckého klubu, budete v listopadu na sněmu vaší strany obhajovat mandát místopředsedy strany?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Pravděpodobně ano. Zatím jsem neuvažoval o tom, že bych tak neudělal. A mám výzvy z řady organizací. Ptají se mě, zda mě mohou nominovat. A já s tím dávám souhlas.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Jak jste spokojený s výkony pravice, neuvažujete třeba, že budete navrhovat v listopadu na sněmu nějakou spolupráci bližší s jinými pravicovými stranami, kromě Starostů?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Víte, ta spolupráce probíhá, probíhá v Poslanecké sněmovně. Starostové jsou hnutí. Starostové jsou náš partner, kterého máme rádi, vážíme si ho, ale určitě to není pravicová strana. Starostové jsou hnutí starostů, které prosazuje specifické zájmy starostů, které jsou v drtivé většině úctyhodné, proto s nimi rádi spolupracujeme.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Říkáte to i poté, co bývalý šéf Starostů Martin Půta je obviněný z příjetí úplatku? Ne ..., neznevěrohodnilo to hnutí?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Já znám pana dnes hejtmana, dříve starostu Půtu, mnoho let. Já prostě nejsem schopen uvěřit tomu, že učinil cokoliv nemravného. Koneckonců máme presumpci nevinny, vyšetřování ukáže. Pan hejtman Půta dnes neřídí Starosty a nezávislé, řídí je pan ...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pan Gazdík.

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

... pan místopředseda Gazdík. A já pevně věřím, že se ukáže, že v případě pana hejtmana Půty se jednalo o nedorozumění. Žádná změna ve spolupráci neexistuje. Spolupráce demokratických stran proti autokratickým tendencím a proti oligarchickým hnutím je podle mého přesvědčení zcela na místě, protože ten hlavní zápas v Poslanecké sněmovně dnes neprobíhá mezi levicí a pravicí .Ten hlavní zápas probíhá mezi liberální parlamentní demokracií a tendencemi, které by tu demokracii chtěly mít mnohem autokratičtější. A to je mnohem důležitější, než cokoliv jiného.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Teď buďte konkrétní, narážíte na, na způsob spolupráce s hnutím ANO?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Samozřejmě. Hnutí ANO, včetně jejího majitele, je přesně tím projevem, po kterém je poptávka v řadě zemí Evropy. A já netvrdím, že je to jenom v České republice. Hnutí ANO, včetně jejího majitele Andreje Babiše, je přesně tím projevem -  říct, že parlament je zbytečná žvanírna, že to budeme řešit mnohem autokratičtěji, ovládneme rozhodující pozice, což se bohužel, zdá se, daří čím dál více.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Proč na to slyší občané České republiky. Hnutí ANO je podle posledních průzkumů volebních preferencí číslo jedna.

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Já si myslím, že to není otázka jenom České republiky. Je to otázka celé řady zemí Evropy. Prostě plnohodnotná demokracie se neobejde bez aktivních občanů, kteří chtějí být odpovědní sami za sebe, kteří chtějí rozhodovat sami za sebe, nechtějí, aby za ně rozhodoval někdo jiný. A připusťme, že v každé společnosti je poměrně výrazná část lidí, která tu odpovědnost nechce nést a chce osvíceného moudrého vůdce, který jim zařídí, že se budou mít stejně dobře jako on. Prostě po tom ta poptávka je a oligarchové tohoto typu na tuto poptávku bubnují a zejména v postsovětských satelitech se jim docela daří.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

To bude téma vašeho volebního sněmu v listopadu, především toto?

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Už bylo tématem i toho minulého. Já jenom odkazuji na svůj projev, který jsem tam přednesl, že hlavními riziky demokracie jsou model monarcha a model oligarcha. A že toto riziko se zvýší, pokud monarcha a oligarcha k sobě najdou cestu. To jsem říkal před rokem a půl na našem stranickém sjezdu. A zcela jistě téma ochrany liberální parlamentní demokracie,  volné soutěže politických stran a svobody slova a situace ve veřejné diskusi a na mediální scéně -  i to bude nepochybně  tématem podzimního sjezdu TOP 09.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pane Kalousku, já vám děkuji za váš čas, za vaše názory. Díky, že jste přišel.

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/

Já děkuju za pozvání. Na shledanou.

zdroj: Partie, 11. 1. 2015, FTV Prima

Štítky
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme